LDT SLOVANKA 2015 - PO STOPÁCH ...

1.DEN  ... 01.07.2015

Milí rodiče!

Píšeme první zprávy z tábora.
Cesta proběhla dobře, řidič nakonec zvládl i nečekanou uzavírku. Trochu nás vyděsila představa 5km pochodu v příšerném vedru. Děti jsou ubytované podle přání, David, Robin, Vojta a Sába nakonec dali přednost chatičce. Pár seznamovacích her proběhlo už před obědem. Po boloňských špagetách a krátkém odpočinku následovaly hry v lese a první výtvarná dílna – malování měšců na celotáborovou hru. Největší úspěch ale sklidila hra Safari. Děti se staly pytláky a lovci, starší zase strážci rezervace. A tak se málem do padnutí běhalo po lese, sháněla divá zvěř, obchodovalo se s loveckými licencemi, popřípadě strategovalo, jak se strážcům vyhnout bez placení. No, mnozí skončili na pár minut ve vězení. Ne že by se polepšili... Hru přerušila až večeře (kuře s bramborem). Velcí si ještě užili her s vodou. Večer vyhlášení výsledků, pohádka a mytí neskutečně špinavých nohou. Některé děti nás přesvědčují, že se tento týden už koupaly :-)

Většina dětí už spí, ti nejvytrvalejší vám posílají pár vzkazů:
Hráli jsme hru myslivec a lovec a bylo to takhle prima! (Elinka). Mně se líbilo, jak jsme hledali kartičky (Kája Š.). Mně se líbilo, jak jsme hledali ty kartičky (Anežka H.). Zítra napíšeme! (Káťa H) Mně se taky líbilo, jak jsme hledali ty kartičky! (Karolínka M.) Mně se líbilo malování sáčků (Kačka L.) Mně se líbilo malování pytlíčků a jak jsme sbírali zvířata (Sába) Mně bavila schovka (Filip)

Poznámky vedoucích k dětem:
Robin a Matěj zasluhují velkou pochvalu za kavalírské chování vůči holkám ve vybíjené. David, Filip, Matěj, Kája Ch. a Natálka K. si vedli ve vybíjené skvěle. Kačka N. si trošku postýskává, ale drží se, vždyť z jejich pokoje (Kája N., Lenička, Kája Ch. a Naty K.) se ozývá i teď večer smích,  jsou tam velké holčiny a pečují o ně. Všichni se nadšeně zapojili do hry Safari, vyhrál Matěj, Kačka L. a Zdenda. Ale pochvalu za hodinové běhání po lese a sbírání dravé zvěře zasluhují všichni. A za mytí černých nohou si zasluhují pochvalu vedoucí... Elišce L. Míša vyndala třísku.

2.DEN  ... 02.07.2015

Den druhý:
Dnes jen krátce (už brzy bude zítra) a bez dětí (ty už bohudíky spí). Dopoledne jsme se staršími vyráběli hakisáky z ovčího rouna a s malými malovali šperkovničky. Malí jsou velmi šikovní. A strašně hodní. Odpoledne jsme věnovali koupališti. Původní informace byla, že koupaliště je od Slovanky 2 km. Chytrý internet tvrdil, že téměř pět. Ovšem stačilo ho zapnout po chvíli a byly to kilometry čtyři. A pan Trojan tvrdil, že tři (zapomněl dodat, že on chodí nejdál před chatu). Tak jsme usoudili, že je to kousek a z kopce. Nebylo to ani kousek, ani z kopce. A protože jsme cestou hráli pokladovku „Po stopách pohádek“, a protože první šli naši instruktoři dramaťáci, vzali jsme to „zkratkou“ přes Bramberk. No, zpět šli pěšky už jen Němci. Koupaliště bylo super, samozřejmě. Večer jsme hráli hry a v noci naši dramaťáci uspořádali noční hru pro německé děti. A protože německé děti se vůbec nebály, zítra to zkusíme s malými. Někdo se přeci bát musí! Aspoň trošičku... Máme se fajn, napíšeme zase zítra.

3.DEN  ... 03.07.2015

Den třetí:
A nezaprší a nezaprší... Ale leje z nás jak z konve. A pak že v horách je vedro snesitelné.
Dopoledne ještě šlo, to jsme vyráběli hakisáky (ovčí rouno, voda, mýdlo, bublinky) a hráli si na hřišti. Velké děti vyráběly krabičky. Děti ze Žitavy před obědem odjely, je tu od té doby větší ticho. Po výborném obědě a krátkém odpočinku na pokoji jsme se vydali k vodě. Našli jsme vodní zdroj s opravdu čistou vodou a klidem, bez jakéhokoli turistického ruchu, s krásnou pláží, pozvolným vstupem... Více nezkoumejte, případnou pokutu platíme my... Jelikož kromě nás se koupaly už jen kačenky, pracovně jsme vodní plochu pojmenovali Kačerov. No, na koupaliště už opravdu nepůjdeme, ty děti by ve vedru umřely. I takto je to náročné, Stelinku vzal Matěj na chvíli na ramena a ona usnula. Eliška L. má slabý výron kotníku, Míša jí to stáhla a chladíme. Neposekaná louka Leničku přemohla, holt alergie. Autem jsme ji dopravili na Slovanku, už je dobrá. Po výborné večeři (včetně jahodového koláče) jsme hráli hru s hledáním čísel (opět ta skvělá zábava, při které děti běhají po lese a vedoucí sčítají na lavičce výsledky). Po ní děti své našetřené stopičky (to je táborová měna) proměnily v improvizovaném tržišti za sladkosti. Skvělá lekce finanční gramotnosti. Děti počítaly a nakupovaly a zase počítaly a zase nakupovaly... po setmění proběhla ještě noční hra, kterou připravili naši instruktoři. A že tedy byla... Zítra musí jít děti spát v devět. No, ještě pohádky na dobrou noc, tento mail a konečně i večerka pro vedoucí.
A nezaprší a nezaprší...

4.DEN  ... 04.07.2015

Den čtvrtý
Na tom globálním oteplování něco je. Celý den tropy. Dopoledne jsme strávili u Severáku na atrakcích. Děti jezdily na koloběžkách, zkusily si i elektrokoloběžku. Zahráli jsme si golf, zaskákali na trampolíně, zaběhali na laně, prostě jsme si užili prima zábavu. Bohužel zábava neskončila dobře pro Terezku P., která upadla a přisedla si ruku. Na rentgenu bohužel potvrdili naši předtuchu a Terezce dali sádru.
Odpoledne jsme nabrali směr „Kačerov“. Vojta, Jonáš, Robin, Filip, Matěj a David stavěli stavby z kamenů a lovili „poklady“. Děvčátka budovala město z písku. Pěkně jsme se opalovali, ale Vojtovi to bylo očividně málo. Rozhodl se vyzkoušet si, jaké je být černoch (prostě zvládáme i multikulturní výchovu) a potřel se celý blátem. Během chvíle nám po pláži běhalo černoušků... Kačka N. zvládla nejen hru na černoušky, ale také (společně se Sabčou) na potápěče. Cesta zpět byla náročná. Dnes naštěstí bez alergických reakcí. Na zítřek si ovšem děti odhlasovaly vodní hrátky u chaty (ta cesta „na pláž“ je den ode dne delší).
Loučíme se z nezvykle tiché chaty, děti dnes už opravdu spí. A my jdeme taky. Dobrou noc!

5.DEN  ... 05.07.2015

Den pátý:
Tak dnes asi 4 minuty pršelo. No, spíš kapalo... Asi deset kapek.
Dopoledne jsme malovali na trička. Kluci zpočátku hleděli nedůvěřivě, ale když zjistili, že malování spočívá ve stavění cihel z tapety, moc je to bavilo. I kolemjdoucí turisté se zastavovali a podivovali umění dětí. Všichni vytvořili krásné zdi. Malování jsme prokládali hrami na hřišti. Po obědě následovala vodní olympiáda. Děvčata, která zde absolvují jezdecký výcvik, mají za sebou první vyjížďku do přírody, vše se obešlo bez pádu a kolizí. Odpolední výtvarnou aktivitou (malování lampionků) se už připravujeme na zítřejší noční stopování skřítka Muhu, ochránce Jizerských hor. Odměnou za poctivou práci dětem bylo vytvoření vodního ráje za chatou. Nechyběla vodní skluzavka a bazének s vodotryskem. Děti si vytvořily řeku a laguny. Po večeři šly menší děti na večerní procházku, pro starší byly připraveny dramatické hry a improvizace. Oblíbeným zakončením dne byl trh, na kterém si děti za získané stopičky koupili sladkosti. Zítra se rozrosteme o nové kamarády, už se na ně těšíme.

6.DEN  ... 06.07.2015

Den šestý:
Dnes se naše řady rozšířily o nové děti, které přijely na druhý turnus. Do společné práce se zapojily rovnýma nohama. Právě jsme totiž dokončovali zdobení triček a lampionků. A lampionky budeme potřebovat všichni, na noční procházku. Ale popořadě. Po výtvarném dopoledni následovalo adrenalinové odpoledne. Dnes bez zranění! Část dětí se svezla na koni (druhé družstvo se sveze zítra) a všichni jsme pobyli v lanovém centru. Kromě Elišky N., Káti a Anežky H., Stelinky a Míši S. všichni prošli canyoning (zdolávání potoku suchou nohou) a nízké lanové centrum. Pravda, někteří zdolávali spíše mokrou nohou. Linda hrdě hlásila, že to zvládla, nohy mokré po kolena. I Filip, který se nejprve bál, si nakonec dodal odvahu a výstup korytem potoka zdolal rychlostí blesku. Nikdo nepřišel zkrátka. I ti, které canyoning či lanové aktivity neoslovily, si užili prolézaček, trampolín, lezeckých stěn a krásného počasí v příjemném lesoparku. K našemu úžasu a velkému strachu (a to nám věřte) se sedmnáct dětí rozhodlo absolvovat vysoké lanové dráhy v korunách stromů - Linda, Robin, David, Jonáš, Kája M., Kačka L., Eliška L., Sára, Matěj, Natali K., Lenka, Kačka N., Vojta, Sabča, Filip M, Zdenička a Markétka. Všichni byli skvělí, obdivuhodné bylo i to, že někteří uprostřed lan zjistili, že je to možná nad jejich síly, ale přesto to nevzdali a dráhu dokončili.
Za úmornou cestu na Slovanku jsme byli odměněni výbornou svíčkovou. Přesto top jídlo večera byly buřtíky opečené při táboráku. Jedinečností táboráku bylo, že místo kytary se „flétnilo“. Vždyť jsme to před obědem natrénovali.
Přestože už byla tma, večer zdaleka nebyl u konce. Při světle lampionků se děti seznámily s příběhem ochránce Jizerských hor – skřítkem Muhu. Chtěli jsme ho vidět na vlastní oči a také si vyzkoušet procházku nočním lesem za svitu lampionků. A aby se nám Muhu ukázal, podařilo se nám jít úplně potichu. A byli jsme odměněni, se skřítkem jsme se opravdu setkali. Protože je to ochránce hor, zamysleli jsme se nad tím, koho chráníme my a co dobrého děláme. Ve ztichlé atmosféře děti šeptaly své postoje ke zvířatům, lidem, horám, přírodě. A tak jsme mohli dětem poděkovat i my, vedoucí, za to, jak úžasný ten týden s nimi byl. Zároveň jsme vyjádřili radost nad tím, že s některými naše cesta po stopách pokračuje.
Zítřek je pro mnohé dnem posledním, neponese se však ve jménu balení, ještě nás toho mnoho čeká. Tak zase zítra.

Milí rodiče,

Den sedmý:
Dnes bylo nádherně. Prý se má ochladit, tak jsme si užívali sluníčka na zahradě, v našem vodním ráji. Dopoledne jsme smaltovali šperky a před obědem hráli oblíbené Safari. Většina dětí hrála už podruhé, touto hrou jsme celý tábor začali. Jak řekl Robin, byla to „nejlepší hra tábora“. A to je co říct, Robin jen tak něčím oslněn není. Po obědě jsme pomohli balit odjíždějícím dětem. Odpolední vodní hrátky si polovina dětí zpestřila vycházkou se svezením na koni. Poslední trh, utracení stopiček a ahoj tábore!
My ostatní jsme se dali do malování masek. Tedy vlastně sprayování. Děti se s akrylovými spreji opravdu vyřádily. Večer se už nesl ve jménu pohádky a dobrou noc, dnes večerka už v půl desáté.

8.DEN  ... 08.07.2015

Den osmý:
Noční bouřky předznamenaly chladný a vlhký den. S koupáním je zřejmě konec. Dopoledne jsme šli na Královku. Většina dětí šla i na rozhlednu, navíc jsme si prohlédli skotský skot (zajímavé spojení), no prostě chlupaté krávy. Odpoledne poprchávalo, tak jsme vyráběli náramky z korálků. Poté jsme chtěli malovat kameny, ale děti se po včerejším úspěchu s akrylovými spreji rozhodly i oblázky zkrášlit touto technikou. Překrývaly barvu přes barvu, braly si další a další kameny... Podezříváme je, že je natolik bavilo samotné sprayování, že jim bylo vlastně jedno, co zrovna zdobí. Večer jsme si zpříjemnili „orientačním během“ po areálu penzionu. Za odměnu následovalo „kino“, kreslená pohádka.
Děti jsou stále nadšené, nesmírně hodné. Klobouk dolů před kluky, kteří jsou nápomocní kdykoli holčičkám pomoci (orientační běh chlapci absolvovali s nejmenšími děvčátky ve dvojici), poslouchají na slovo, no jsou prostě úžasní. I ti největší raubíři jsou zde jak vyměnění. A to jsou tu už druhý týden. Jediný odpor projevují při vyřčení slova „sprcha“. Co se týče pokojů, největší binec mají nejmenší holčičky. Jediná uklizená část pokoje je prázdná skříň. Ale s podivem se nikomu nestýská, nikdo nepláče, nikdo se nehádá... Skvělé je, že rodiče vesměs vyslyšeli naši prosbu a nedali dětem mobily. A tak místo zírání na malé obrazovky děti ve volných chvílích hrají badminton a vybíjenou, píší a malují deníčky, navlékají korálky, pomáhají (nevěřili byste, jak často slyšíme větu: „Nechcete s něčím pomoct?“), prostě jsou skvělí. Trojanovi skvěle vaří, počasí nám vychází (v tomto ohledu bude zřejmě hůř), prostě je tu fajn.

9.DEN  ... 09.07.2015

Den devátý:
A lije a lije...
Nechce se věřit, že v úterý bylo na koupání. Počasí připomíná říjen. Dopoledne a část odpoledne jsme nedobrovolně strávili v chatě. Tak jsme vyráběli mýdla, malovali na trička, navlékali korálky... Naštěstí se vše ukázalo jako výborná zábava. Přesto byli všichni tak nadšeni sluníčkem, které se v půl třetí ukázalo, že děti ani neprotestovaly proti výletu. Možná proto, že netušily, že procházka okolo přehrady na Prezidentskou chatu a zpět je něco přes deset kilometrů. Všichni (kromě nemocné Míši) jsme výlet bez problémů zvládli. Večer děti strávily hrami na hřišti a pohádkou. Zítra se těšíme na sluníčko a hry v přírodě.
Děti jsou i v tomto plačtivém počasí skvělé, nikdo nepláče, nestýská si, všichni jsou na sebe hodní. Pohledy rozdáváme nenápadně, každé dítě je opravdu nadšené, když mu něco od rodičů přijde. Pokud jste nestihli moc pohledů poslat, teď už to nedělejte (právě došly pohledy a dopisy pro Lenku a Vojtu, kteří v úterý odjeli). Ale můžete poslat SMS, nebo email s obrázkem či fotkou.
Dnes konečně zvládáme poslat i pár vzkazů dětí:
Linda: Těším se na vás. Hrajeme si venku, teď se koukáme na pohádku. Ušla jsem hodně kilometrů. Včera mi bylo špatně, ale dneska už ne. Vyráběli jsme lampionky. A s těma lampionkama jsme šli ke skřítkovi.
Amélka: Dostali jste pohled?První den jsme byli v noci venku a hledali jsme skřítka. A navlíkali jsme korálky na drátky.
Zuzanka: Mám se tu dobře. Hodně tu vyrábíme. Třeba trička. A mýdla. Těším se na vás.
Kája: Dobře tu vaří. Chodíme na procházky. Spí se mi tu dobře, spím se Zuzkou, Laurou a Verčou. Vyrobila jsem sáček. Dostáváme stopičky.
Laura: Mám se moc dobře. Těším se na vás. Vyrobila jsem trička. Hráli jsme Safari.
Kuba: Ta pohádka, na kterou se teď koukáme, je hrozně hezká.
Mája: Ahoj mami, mám se dobře a je to tu super.
Sára: Mám se dobře. Koupila jsem si pohled. Byli jsme na Prezidentské chatě. Těším se na vás.
Robin: Hráli jsme hru Safari, bavilo mě to. Byla stezka odvahy, nebál jsem se. to lanové centrum bylo docela těžké, bylo to hodně vysoko. Líbí se mi tu.
David: Bavilo mě Safari. Bavilo mě vyrábět hakisáky. Bavilo mě lanové centrum. Jsem rád, že tu jsem na dvanáct dní.

10.DEN  ... 10.07.2015

Den desátý:
Počasí je slušné ... občas sluníčko, vítr vhodný na pouštění draků, 10 stupňů... takový pěkný listopad. Dopoledne jsme absolvovali pohádkový okruh po Hraběticích. Kluci vyrazili sami, byli rychlí jako vítr. Děvčátka šla s námi, vedoucími. Před obědem jsme ještě stihli barvit krabičky. Po obědě jsme hráli hry s šátky. Nejprve honičku s liščími ocásky a poté zlodějskou. Jedno družstvo se pokoušelo ukrást co nejvíce bot druhému (s šátky díky větru hra hrát nešla), zavíralo se do vězení a zase osvobozovalo... Tak mne napadá, že na tomto táboře jsou děti velmi často ve vězení, nebo se učí sprayovat... Není nad to, mít děti pod dozorem učitelů. Před večeří děti ještě navlékaly korálky, tvořily obrázky z plsti, hrály si na hřišti a psaly deníčky. Kluci připravili večerní hledání pokladu. Připravili hru moc hezky. My vedoucí jsme se divili, jak se jim podařilo předem připravené stanoviště s přecházením klády trefit přesně na místo, kde ležela jediná kláda v lese. Kluci nám své tajemství prozradili – kláda byla z tábořiště, tahali ji po lese celou dobu až k pátému stanovišti. Taky řešení. Hra ovšem nekončila zrovna s úsměvem. Na posledním stanovišti bylo skryté hnízdo lesních vos. Fanda dostal dvě žihadla, Kája také a Sára jedno. Zvláště Sára své první žihadlo v životě nesla psychicky velmi špatně. Až pozdě večer se nám podařilo vyloudit alespoň náznak úsměvu. Do toho se začalo malým děvčátkům stýskat (Zuzanka plakala), tak jsme četli pohádky a vyprávěli a vyprávěli... Dnes ráno jsou už zase všichni usměvaví a tak se těšíme na krásný den.

11.DEN  ... 11.07.2015

Den jedenáctý:

12.DEN  ... 12.07.2015

Den poslední...

Milí rodiče,

... ztráty a nálezy...

V příloze posílám fota. Vše jsem dnes dala do krabice vedle školní družiny.

Slávka